Diskuze k článku V. Klause z 5.5.2022

 Pozorně jsem si přečetl úvahu Václava Klause na NP 5.3.2022 a namátkou i něco z diskuze. Argumenty v článku za přemýšlení stojí, mnoha diskutérům zřejmě stačí k vyblití nějakého příspěvku osoba autora, text jim asi nestálo zato číst. Tito lidé mají pravdu. Přemýšlet je zbytečné, protože:

Vůbec neplatí, že když se něco špatného, v tomto případě hrozného, stane, moudří lidé přemýšlejí, kde předtím udělali chybu oni sami.

V roce 1999 jsme začali my NATO, ČR just právě 14 dní po vstupu, bombardovat Jugoslávii opravdu spravedlivě, citlivě a humanitárně. Krádež Kosova Srbsku byla správná, tuto zemi nikdy neřídili zločinci, obchodující s lidskými orgány zajatců, nyní v Kosovu panuje hospodářský rozkvět, Camp Bondsteel není žádná vojenská základna, ale skautský tábor.

Válka v Iráku byla oprávněná, zcela legitimní a místnímu lidu nepřinesla statisíce mrtvých a rozbitou zemi, ale nesmírné štěstí, mír a prosperitu. Arabské jaro vedlo k rozkvětu demokracie v muslimských zemí a rozmachu sekularity v nich.

Euromajdan v roce 2014 byl sametový, jak jen může samet být, žádní ruští Ukrajinci nebyli v Oděse upáleni v tamním Domě odborů za pokřiku davu "hoř, Colorado, hoř" a za zpěvu ukrajinské hymny.

Ukrajina je už od své samostatnosti přímo vzorem budování demokracie, nesmiřitelného boje s úplatkářstvím, země hospodářského rozkvětu, ze které odešlo několik milionů lidí pracovat do ciziny jen proto, aby se pak vrátili budovat svou zemi.

Nejlepším řešením do budoucna je Rusko uvrhnout zpět do doby kamenné, jak moudře napsal Kasparov.

Izolace, beznaděj a bída lidí. To je opravdu promyšlená vize pro zemi, která má jaderný potenciál v okamžiku ukončit jakoukoliv diskuzi, nejen na internetovém plátku Neviditelný pes.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dějiny po spirále

Georg Wilhelm Friedrich Hegel kdysi logicky vyvodil, že vývoj lidstva se odehrává po spirále, čili cyklicky se podmínky opakují, vždy o stoupání pomyslného závitu výše. Do dnešní doby jsem však netušil, že jeden závit spirály může být tak krátký, třeba sto let, jako nyní. Díl první: V roce 1918 skončila Velká (později nazvaná první světová) válka. Věřte, že v tom roce jen formálně. Její hmatatelnou příčinou byl úspěšný atentát na následníka rakousko-uherského trůnu arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevu dne 28. června 1914. Měsíc poté, 28. července 1914, vyhlásilo Rakousko-Uhersko odvetnou válku Srbsku. Tím ten guláš smrti začal, postupně se do něj vmíchaly Dohodové mocnosti Francie, carské Rusko a Spojené království (resp. celé Britské impérium) stojící na straně napadeného Srbska a Belgie, jejíž neutralitu na počátku války nerespektovalo během útoku na západě Německo. K Dohodě se postupně připojovaly další státy: v roce 1914 Japonsko, v roce 1915 Itálie, v roce 1
Další informace

Daň z neřesti

Inspirací pro tuto krátkou úvahu mi byl pohled na zářivé, vítězoslavné, radostné, jak už to nazvat jinak mě nenapadá, obličeje ministrů Rakušana a Jurečky v nedávné Partii na Primě, a to při opakovaném prohlašování teze, narativu, klišé… zkrátka primitivním zdůrazňování toho, že tato spravedlivá pěticípá vláda bude zvyšovat spotřební daň hlavně u neřestí, takže je to občanům jen k prospěchu a měli by se vlastně rozplývat blahem. Inspiruje mě to k následujícím otázkám: 1.     Jaký účel plní, nebo má plnit, spotřební daň? 2.     Co je vlastně neřest? 3.     Existuje tudíž nějaká řest? Ad 1: Tož pro první odpověď jsem šel po nejjednodušší cestě do Wikipedie, takže cituji: „Spotřební daň je nepřímá selektivní daň, kterou zavádí stát za účelem regulovat cenu určitých komodit na trhu. Účelem může být buď zvýšit příjmy státního rozpočtu, nebo snížit prodávané množství zboží, jehož spotřeba je považovaná za škodlivou pro jednotlivce a/nebo pro společnost. Historie a účel: Předc
Další informace

Reportáž čerstvě rehabilitovaného

Narozený ve významném roce 1948 pravda už nejsem z nejmladších, spíše mi občas v uších začíná znít „vrať se do hrobu.“ Tato populární věta mi dost připomíná myšlenku Nabokova: „Kolébka se houpe nad propastí a zdravý rozum nám říká, že naše existence je jen krátkou škvírou světla mezi dvěma věčnostmi temnoty. Ačkoli jsou obě propasti identickými dvojčaty, člověk zpravidla pohlíží na prenatální propast s větším klidem než na tu, do níž směřuje (rychlostí asi čtyř a půl tisíců úderů srdce za hodinu).“ I když ke druhé propasti mám bezpochyby blíže než k té předchozí, jsem na světě pořád docela rád, málokdo myslím není. Že život není peříčko, mi opět připomněly současné zdravotní trable, spočívající v tom, že mě letos zkraje března přemohl dlouhá léta vracející se neduh, takže můj, podle vyšetření EMR, škaredý výhřez bederní ploténky museli řešit na neurochirurgii. Pravda, asi jsem si to zavinil sám. Ne samozřejmě tím, že jsem léta den co den po ránu kromě osobní hygieny cvičil naučenou s
Další informace