Nesnesitelná lehkost svobody slova

Motto: Listina základních práv a svobod: „Článek 17 (1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. (2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. (3) Cenzura je nepřípustná.“

Nevím už, při kterém politickém školení černých baronů, a zda Troník, Jasánek či někdo jiný, kterému to politicky myslelo, prohlásil o svobodě slova něco v tom smyslu: „Podívejte se, soudruzi, jakou dnes máme svobodu. Za první republiky, kdyby začal někdo vykřikovat „Ať žije Sovětský svaz“, sebrala by ho policie. Dnes to skanduje hlasitě plné náměstí lidí, a nezavřou nikoho.“

Jak jsem se před pár dny já venkovan dověděl, stává již několik let na Staromáku o víkendech stánek ukrajinské dobrovolnické organizace Pražský Majdan a provozuje propagační a asi i sbírkovou činnost. Kacířskou myšlenku, zda městu platí i příslušné poplatky a jestli někdo kontroluje další tok vybraných peněz jsem bleskově zapudil.

Místo toho jsem si představil opodál někoho, kdo rozdává placky na připnutí s následujícím zobrazením: zleva a zprava ukrajinská a ruská, nebo lépe americká a ruská vlajka, obě si podávají ruce, a přes to výrazně dominuje slovo PEACE. Až mě trochu udivuje, že ten pokus ještě nikoho nenapadl. Taky by mě zajímalo, jak by se k tomu dnes, za doby svobody slova, Městská či Česká Policie postavila.

Zde, na velmi uvolněných diskusích Neviditelného psa, do sebe tedy jako psi koušeme skupina A a skupina B, i když opačných názorů, tvoříme my diskutující takový téměř komorní klub, mnohdy si i tykáme, často k jadrnému slovu nechodíme daleko, jak už to mezi důvěrně známými bývá. Tady se zatím o svobodu slova není třeba bát. Zatím. Ty dvě skupiny se zdají téměř vybalancované, ale není to samozřejmě statisticky dostatečně vypovídající.

Už vůbec bych za reprezentativní nepokládal deklarované postoje naší politické reprezentace, ti mají většinou vodítkem svého osobního přesvědčení stranické instrukce a autocenzuru.

Já jsem zkusil, náhodou mě to napadlo, podívat se na smajlíkovou klasifikaci diskusních příspěvků na Novinkách. Mají to tam od srdíčka po rozzuřený obličej, pět stupňů jako ve škole a najetí kurzoru zobrazí skóre. Vyjadřuje myslím poněkud věrohodněji postoje větší skupiny čtenářů. Za toto známkování Novinky zatím nezačaly banovat. Doporučuji, zvláště těm diskutérům, co jsou zde na plný úvazek, udělat si přestávku a diskuzi tam k nějakému aktuálně politicky zaměřenému článku si takto otestovat. Třeba budou někteří překvapeni, i když vím, že nikoho nic nezlomí a vrátí se honem kousat sem do našeho kotce.

Já si raději žádné placky připínat nebudu. Ani ty ze Staromáku ani eventuálně jiné se sprostým slovem PEACE. Chci se cítit na ulicích bezpečně. Zatím se tak téměř cítím.