Rebelant

Georg Wilhelm Friedrich Hegel kdysi logicky vyvodil, že vývoj lidstva se odehrává po spirále, čili cyklicky se podmínky opakují, vždy o stoupání pomyslného závitu výše. Do dnešní doby jsem však netušil, že jeden závit spirály může být tak krátký, třeba sto let, jako nyní. Díl první: V roce 1918 skončila Velká (později nazvaná první světová) válka. Věřte, že v tom roce jen formálně. Její hmatatelnou příčinou byl úspěšný atentát na následníka rakousko-uherského trůnu arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevu dne 28. června 1914. Měsíc poté, 28. července 1914, vyhlásilo Rakousko-Uhersko odvetnou válku Srbsku. Tím ten guláš smrti začal, postupně se do něj vmíchaly Dohodové mocnosti Francie, carské Rusko a Spojené království (resp. celé Britské impérium) stojící na straně napadeného Srbska a Belgie, jejíž neutralitu na počátku války nerespektovalo během útoku na západě Německo. K Dohodě se postupně připojovaly další státy: v roce 1914 Japonsko, v roce 1915 Itálie, v roce 1

Inspirací pro tuto krátkou úvahu mi byl pohled na zářivé, vítězoslavné, radostné, jak už to nazvat jinak mě nenapadá, obličeje ministrů Rakušana a Jurečky v nedávné Partii na Primě, a to při opakovaném prohlašování teze, narativu, klišé… zkrátka primitivním zdůrazňování toho, že tato spravedlivá pěticípá vláda bude zvyšovat spotřební daň hlavně u neřestí, takže je to občanům jen k prospěchu a měli by se vlastně rozplývat blahem. Inspiruje mě to k následujícím otázkám: 1.     Jaký účel plní, nebo má plnit, spotřební daň? 2.     Co je vlastně neřest? 3.     Existuje tudíž nějaká řest? Ad 1: Tož pro první odpověď jsem šel po nejjednodušší cestě do Wikipedie, takže cituji: „Spotřební daň je nepřímá selektivní daň, kterou zavádí stát za účelem regulovat cenu určitých komodit na trhu. Účelem může být buď zvýšit příjmy státního rozpočtu, nebo snížit prodávané množství zboží, jehož spotřeba je považovaná za škodlivou pro jednotlivce a/nebo pro společnost. Historie a účel: Předc