Nechte nejdříve vymřít pamětníky

 Normálně takové články nečtu, ale zajímavý nadpis na Seznamu mě přeci jen tentokrát zaujal. „Menstruace: jak to bylo za socialismu.“ Samozřejmě jsem v obsahu nepředpokládal popis nějakých fyziologických odlišností tohoto odvěkého přirozeného projevu plodné etapy života žen, asi ne dvakrát příjemného, ale jak jsem tušil, i toto téma posloužilo jako politikum. Nu, pro někoho, proč třeba ne.

Já, ročník 1948 si už dost pamatuji, ale v tomto ohledu přeci jen musím čerpat z druhé ruky, jelikož, alespoň si dodnes myslím, nejsem žena. Kdybych se však spoléhal na „svědectví“, podobná těm ve zmíněném článku, dozvěděl bych se například, že:

1.       Menstruace byla tehdy obrovským tabu, v době socialismu se o ní často vůbec nemluvilo, a to ani s dívkami, které se nacházely ve věku, kdy se cyklus prvně objevuje.

2.       Užívaly se hadry, které se někde našly a nastříhaly a složily. Pak se praly.

3.       Hygienické vložky byly nedostatkovým a tzv. podpultovým zbožím.

V textu je taky dost zkreslujících nepřesností, většinou ne úmyslných, ale svědčících o tom, že autorka pamětníkem není.

ad 1: Za prvé informace není pravdivá, za druhé i dnes jsou přeci v rodinách rozdíly mezi více nebo méně inteligentními, či více nebo méně otevřenými nebo puritánskými.

Ad 2: To v mém okolí nepamatuje nikdo, ale kdoví, zda někdy někde, třeba na samotách…

Ad 3: Jako občas téměř vše. Plánované hospodářství není prostě flexibilní, ale to už víme. To vedlo i ke křečkování, tedy výsledku, že opravdu v globálu bylo vše, jen někdo měl třeba vložek či toaletního papíru plné zásuvky, jiný je nemohl nějakou dobu sehnat. Byl o tom i vtip. A pokud se týká toho křečkování, vzpomeňme si na první zděšení z Kovidu, jak se skupovalo o sto šest.

Ad vše: Mladí ať se třeba podívají na italské filmy ze šedesátých let, tehdy ještě moc rozdílů nebylo, ať se mrknou třeba dnes nebo zítra.

Otevřel jsem i diskusi a zde je pár citátů hned zkraje:

„Za Marie Terezie se vložky nedaly sehnat po celou dobu její vlády, a za Josefa II. to nebylo lepší, i když to byl osvícený panovník.“

„Kde to pisatelka žila? Je mi 65 let a o menstruaci jsem si s maminkou povídala, a navíc jsem dostala poučnou knížku. Že by se praly hadry - to snad je žert. Hygienické potřeby byly normálně v obchodech, i když jeden čas bylo období, kdy nebyl k dostání ani toaletní papír, ani vložky, ale netrvalo to dlouho. Jen bláboly a bláboly. Za to dostávají ti pisatelé honorář?“

„V době dospívání jsme se o tom učili na základce a kamarádky se o tom bavily, třída se na tento předmět rozdělovala zvlášť dívky - a zvlášť chlapci.“…

Tolik tedy něco málo k menstruačním vložkám.

Koníček plivání na vše, co už bylo a nemůže se bránit, je našemu národu tak trochu vlastní. To jednou můj kolega auditor, za totáče myslím servilní KSČmák, před časem, snad, aby si šplhnul, před Francouzi schválně nahlas pronesl, „však pamatuješ, jak za komunistů nebyly banány“. Asi půl hodiny na to „však pamatuješ na ty černé banány za komunistů“. No, nějak si nesrovnal, že když byly jen občas, nemohly zčernat, jako dnes, kdy jsou sice denně, ale ve slevě před navážkou dalších se u nás v obchodě prodávají třeba za 10,- Kč, tak černé, že by se kdysi opravdu prodat nedaly, to kvůli hygienickým předpisům.

Ten netržní systém byl fakt srandovní. Jednou u nás, asi dva měsíce, nebyl u řezníka ke koupi obyčejný uzený špek. Ale vyjeli jsme na vínový zájezd do Znojma, a tam jsme se při procházce městem podivili, že si ho můžeme koupit, kolik si ráčíme přát. Tak tomu bylo občas i s kořením značky maggi, uherákem a mnoha různými dalšími komoditami.

Když jsem musel absolvovat (na strojařině) semestr Politická ekonomie (kapitalismu a socialismu), myslím, že při vysvětlování zákona trhu si ani přednášející nebyl jistý, co proti tomuto přirozenému jevu tehdejší systém má.

Kdyby nebylo opětovného odtrhávání se společnosti v EUropě od tohoto zákona, byl bych vcelku spokojený. Ceny řeším dekadicky, neboli benzín je za čtyřicet? Dobře, v roce 1990 by stál 4, stejně tak platy, důchody. Máme se ekonomicky lépe, i když dřeme za platy gastarbeitrů ve vlastní zemi, i když ti z původního Západu lížou naši smetanu.

Ale ať mi prosím nikdo nevypráví účelové bludy, že snad za mého mládí byly třeba hladomory. Ano, hlad jsem jako dítě měl, když jsem se vrátil domů po celodenním řádění po škole venku. O nějakých extra problémech v době menstruace mě později žádná láska neinformovala. Typickou otázkou v mé době malin nezralých, při dané antikoncepci, bylo: Dostala´s to?

Než bude zase příště někdo popisovat život, který nezažil, ať, prosím nechá nejdříve vymřít pamětníky.