Nepochopitelně opomíjená Faktomluva II

 Nebojte se, nejsem popíračem, spíše, doufám, že přináším adventní, uklidňující zprávy.

Závěrem předchozího příspěvku, publikovaného dne 20.10. t.r., jsem si slíbil, že budu nadále zarputile sledovat faktomluvu o problému, který je nespornou černou můrou současného světa. Jsem přesvědčen, že se potvrdily i mé úvahy, publikované již v červnu, i překvapení nad nadšenou rozhazovačností našich současných papalášů, kdy namísto mých očekávání v prvních dnech zjištění, že situace je vážná, a automatickém předpokladu, že například v takové době dojde ke snížení důchodů, jsme dostali ve finále po 5000, tedy ne jidášských stříbrných, ale Kč, snad na to, abychom tu hvězdnou vládnoucí konstelaci zase znovu vzolili. No upřímně: neznám nikoho, kdo by ty prachy hodil do té černé díry zpět.

1.      Co je a co není fakt.

Pro nepřehlednost, spíše často zmatenost, zdrojů, jsem se nyní soustředil na přece jen dostupná a věrohodná čísla, a to jen na ta o naší malé zemičce. Od toho konce října bylo pro mě pozitivním zjištěním, že předtím velmi popularizovaný termín „smrtnost“ byl tak nějak pozapomenut, asi pro často evidentní spornost „jasné příčinné souvislosti“ s nemocí COVID-19 s úmrtími konkrétních lidí. Jako číslo je samozřejmě odborníky používáno nadále. Více se teď ale logicky pozornost soustřeďuje na celkovou úmrtnost, věru smutné téma, ale smrt zkrátka k životu nerozlučně patří, to víme všichni.

Doufám, že se potvrdilo moje tvrzení, že zkraje roku šlo o jarní „vlničku“ epidemie, viz grafy níže. Pozitivem, snad i mého článku, bylo, že ČSÚ zkrátil prodlevu mezi zveřejněním oficiálních statistik úmrtnosti ze 6 na 5 týdnů (https://www.czso.cz/csu/czso/obypz_cr ). Přesto pevně věřím, že úřady, které mají na povel systém PES, ale hlavně teď „direktivu“ našich životů, mají alespoň předběžné výsledky k dispozici daleko dříve, tedy téměř ON LINE.

Když „faktomluva“, tak znovu připomínám stejnojmennou knihu Hanse Roslinga, kterou stále, i když s vlastními drobnými výhradami, doporučuji. Je třeba vnímat správně, co je to fakt, tedy pravda o skutečnosti.

Po převratu společenského systému měli mnozí, řekněme prostší, lidé, zafixovánu, mimo jiných předchozích vypěstovaných poslušností, taky tendenci věřit všemu psanému, vyslovenému, viděnému, podle pradávné preambule „co je psáno, to je dáno.“ Tím „psáno“ jsme chápali i „řečeno“ v rozhlase, viděno v televizi, později i na internetu a jinde podle přesvědčení „to přeci musí být pravda, dnes to hlásili, psali, bylo to na internetu…“ Rozumný člověk ale všemu, co kdo vypustil ze své huby, napsal nebo jinak publikoval, nikdy nevěřil, nevěří a věřit bez důkazu nebude. Už se příliš často přesvědčil o tom, jak se dají fakta…křivit, ba i lámat.

Kde se ale dobrat těch nepochybných? Dnes, kdy může kdekdo, zejména, a často anonymně, publikovat různé, mnohdy slabomyslné, někdy i zlovolně cílené „zaručeně pravdivé“, doslova žumpovní, pyramidově zasílané emaily a jinými kanály šířené zaručené, potvrzené pravdy?

Ano, topíme se v informačním přehlcení, přesto je hodně bdělých lidí, podle mě opravdu velmi oprávněně, proti tendenci faktického zavádění střežení „skutečné pravdy“, sdělované hlavně na internetu. Říkejme tomu bez pochyb a studu přímo cenzura, to je mazání, a to i sebestupidnějších příspěvků, taktéž v případě, že jakýkoliv z nich jednoznačně neporušuje zákon. Já věřím v soudnost příjemců informací, a hlavně v postupné zvyšování úrovně této soudnosti (i když vlastně, kdo ví…).

Taková praxe končívá stavem, který s nadsázkou popisuje pradávná anekdota:

V Moskvě si někdy v osmdesátých letech koupil nějaký graždánin (občan) v trafice noviny. Byly plné bílých fleků - cenzurovaných článků. Ihned tedy po zjištění stavu se občan vrátil k prodavači noviny reklamovat slovy: „A kdě búkvy“ (písmena)? Lakonickou odpovědí mu bylo: „Začém búkvy? Vsjó jasno.“ Překládat asi netřeba.

Tak, abychom za čas takto nesurfovali mezi bílými stránkami na netu, kdy bude velký, u nás EU, bratr, a na tom se tedy tvrdě pracuje, již plně funkční.

Uvedu příklad oprávněné nedůvěry v toho, co je psané, související se současným celosvětovým „šlágrem“. Denně po otevření internetu padne můj zrak na aktuálních výrazných pět čísel pod záhlavím Koronavirus. Všechna jsou průběžná i v součtu, a určitě středem mé první ranní pozornosti:

Potvrzené případy; Aktivní případy; Počet zotavených; Právě v nemocnici; Úmrtí s nákazou.

Občas jsem se soustředil jen na poslední parametr, předkládám ale pouze čísla, která jsem si pár dní pojistil v rámci právní sebeobrany PrintScreeny, předchozí, asi i následující, jsou, a budou zřejmě srovnatelná:

Datum	Údaj MZd ČR	Údaj na serverech S a A
11. prosince	54	109
12. prosince	45	85
13. prosince	43	74
14. prosince	62	134

Nevím, zda každodenní uvádění takovýchto senzacechtivých nadsázek přímo nenaplňuje § 357 šíření poplašné zprávy Trestního zákoníku. Cožpak každodenní výrazně zobrazovaná, ale evidentně nepravdivá čísla, nemohou způsobovat vážné znepokojení, alespoň části obyvatelstva, jak je v zákoně psáno, a to zejména seniorů internetově gramotných, kterých nás dnes již není málo?

2.      Vývoj úmrtnosti v České republice.

Jisté je, že úmrtnost v jakékoliv lokalitě na světě je proměnlivou funkcí v čase, závislou na mnoha proměnných, na podmínkách, historické situaci a dalších faktorech. Komplikované zjišťování těchto závislostí je součástí vědy zvané demografie, zde si prostě všímám jen čísel a jejich trendů v čase.

Pokud se týká čísel, pozitivně se mi vnímala ta, z nichž bylo možno tušit, jak se v posledních letech stále zlepšují životní podmínky i zdravotní péče. Lidé se nejen dožívají postupně vyššího věku, ale důležitější je určitě to, že se zřejmě zvyšuje hranice našeho aktivního života. Kdo by za mého mládí, po sedmdesátce a výměně kolenních kloubů, hrál tenis, nebo vesele lyžoval na černých sjezdovkách?

Statistiky vyprávějí rovněž o tom, že zejména za posledních asi 30 let se průměrný věk prudce zvyšuje, přibližně o 2,5 měsíce ročně. Je to skvělé, ale nemá to nějaký strop? Cenou za to, což je můj vlastní názor, je taky to, že stále žije (surovec by řekl „přežívá“) více jedinců závislých na „údržbě“, pro které někdy ve finále život, jemně a kulantně řečeno, už přestává být potěšením. Někteří o tom naštěstí už ani nevědí.

Humanismus je samozřejmě taky zároveň založen na tom předpokladu, že se mladí dobře a s láskou postarají o své seniory. Pokud ne, mohou zcela jistě čekat ještě horší osud v době svých posledních let, měsíců a dnů.

3.     Faktomluva

Takže nyní samotná faktomluva II, založená na číslech a vyjádřená v grafech s mými laickými stručnými komentáři, vše vychází z veřejně dostupných zdrojů Ministerstva zdravotnictví ČR a Českého statistického úřadu:

Ministerstvo zdravotnictví ČR: https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19/kumulativni-prehledy

Český statistický úřad: https://www.czso.cz/csu/czso/obypz_cr

Ke grafům snad jen tyto úvodní poznámky:

1.      Všimněte si, že ve vyšších věkových skupinách absolutní počet úmrtí plynule narůstá, to asi holt proto, že nás seniorů je každým rokem více a více a nějak se to kumuluje. U mladých ve skupinách až do 65 let tomu je obráceně, dílem určitě lepší úrovní zdravotnictví, taky ale určitě proto, že mladí mají méně dětí (zato více domácích mazlíčků jako pejsků, kočiček a jiných).

2.  Tabulky a grafy pro věk 0 až 45 let neuvádím, jsou k dispozici na webových adresách, ale svědčí v podstatě jen o ojedinělých lidských tragédiích.

Poznámka: Trochu uštěpačně: Vidíme z toho grafu jarní vlnu zdůvodňující okamžitých 500 miliard sekyry do státního rozpočtu? Ale bez uštěpačnosti: Všichni byli tehdy zmatení „jako lesní včelky.“

Poznámka: Nezdá se vám trend docela „nešokující“?

Poznámka: Není tato věková skupina příliš široká?

Poznámka: Sami zvažte, zda jde o šokující zlom.

Poznámka: Tady to vypadá opravdu „signifikantně.“ Virus má v tomto věku dobré podmínky. Proto vláda umožnila návštěvy domovů této věkové skupiny?

Poznámka: Ale opravdu to vypadá na významnou anomálii? Nepřidává se k tomu náraz do věkového stropu?

4.      Jak velkou skutečnou úmrtnost vlastně způsobuje COVID-19 (tedy opravdovou smrtnost)?

Víme, jak složitě, těžce a rozporuplně se takové údaje rodí. Mnohé tam figurují nějak proto, že na chudáka v posledním tažení zaútočil ve fázi polymorbidity navíc tento nový agens.

Naopak tam nejsou uvedeni ti nešťastní jedinci, kteří jsou už téměř rok vystaveni technicky děsivým podmínkám izolace, personál kolem vypadá jako ufoni ze scifi filmů, často i tak řídký kontakt se zbytkem bližních, pokud ještě byl, na dlouhou dobu mizí. Zbyteček chuti do života odchází, a ti nešťastníci s ním. Jsou do matrik, a tím do statistik, jako konečná příčina smrti v těchto smutných případech uvedeny taky trvalý stres, smutek z osamění, vytržení z kořenů spojujících lidi se zbytkem života? Dnes a denně potkávám chodce, procházející ztěžka po městě, kde žiji (dost připomínající domov důchodců), ustrašeně se kolem sebe rozhlížející, kolem nich v podstatě nikdo, ale ztěžka vydechující obsah svých zchátralých plic, který by ty plíce měl každým výdechem čistit, ale musejí výdechy vracet přes „náhubek“?

Kromě úmrtnosti lidí v pokročilém věku, existují i lidské tragédie a ekonomické škody, které nevyčíslí nikdo. Ty snad bude možno odhadnout, a téměř vyčíslit až z propadu hospodářství, ale i nepřímo, ze zmatených a většinou (!) škodlivých manévrů odpovědných řídicích složek naší společnosti, jako byl odklad neurgentní péče a podobné direktivy.

Prosím o pozornost tomuto grafu:

Poznámka: Bude mít někdo z této diference těžké svědomí?

Ještě si dovolím prezentovat graf Ministerstva zdravotnictví ze dne 15.12.2020:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19/kumulativni-prehledy

Za rok 2020 bude zemřelých asi o 9% více, než je průměrný počet zemřelých za předchozích 10 let.

No, nejsou to samé pozitivní zprávy?

Dovolím si kacířskou myšlenku: Co tak toho zmateného vrtěti PSEM zanechat, dodržovat zvýšenou hygienu, adekvátní obdobným respiračním epidemiím, a zároveň intenzivně bránit ty ohrožené, následně spolehlivou, certifikovanou vakcínou, očkovat? Vše jako obvykle předtím? Moc se omlouvám za soukromý názor, ale snad mám na něj právo.

Ještě malý dovětek na závěr:

Japonsko zasáhla vlna sebevražd. Na Japonky dopadla bída koronaviru. Zde si můžete o tom počíst.

Ale v tomto případě nevím, jestli se jedná o faktomluvu, třeba jde o hoax.