Nepochopitelně opomíjená Faktomluva II
Nebojte se, nejsem popíračem, spíše, doufám, že přináším adventní, uklidňující zprávy.
Závěrem
předchozího příspěvku, publikovaného dne 20.10. t.r., jsem si slíbil, že
budu nadále zarputile sledovat faktomluvu o problému, který je nespornou černou
můrou současného světa. Jsem přesvědčen, že se potvrdily i mé úvahy,
publikované již v červnu, i překvapení nad nadšenou rozhazovačností našich
současných papalášů, kdy namísto mých očekávání v prvních dnech zjištění,
že situace je vážná, a automatickém předpokladu, že například v takové
době dojde ke snížení důchodů, jsme dostali ve finále po 5000, tedy ne jidášských
stříbrných, ale Kč, snad na to, abychom tu hvězdnou vládnoucí konstelaci zase znovu
vzolili. No upřímně: neznám nikoho, kdo by ty prachy hodil do té černé díry
zpět.
1. Co
je a co není fakt.
Pro
nepřehlednost, spíše často zmatenost, zdrojů, jsem se nyní soustředil na přece
jen dostupná a věrohodná čísla, a to jen na ta o naší malé zemičce. Od toho
konce října bylo pro mě pozitivním zjištěním, že předtím velmi popularizovaný termín
„smrtnost“ byl tak nějak pozapomenut, asi pro často evidentní spornost „jasné
příčinné souvislosti“ s nemocí COVID-19 s úmrtími konkrétních lidí. Jako
číslo je samozřejmě odborníky používáno nadále. Více se teď ale logicky pozornost
soustřeďuje na celkovou úmrtnost, věru smutné téma, ale smrt zkrátka k životu
nerozlučně patří, to víme všichni.
Doufám, že
se potvrdilo moje tvrzení, že zkraje roku šlo o jarní „vlničku“ epidemie, viz
grafy níže. Pozitivem, snad i mého článku, bylo, že ČSÚ zkrátil prodlevu mezi
zveřejněním oficiálních statistik úmrtnosti ze 6 na 5 týdnů (https://www.czso.cz/csu/czso/obypz_cr
). Přesto pevně věřím, že úřady, které mají na povel systém PES, ale hlavně teď
„direktivu“ našich životů, mají alespoň předběžné výsledky k dispozici daleko
dříve, tedy téměř ON LINE.
Když
„faktomluva“, tak znovu připomínám stejnojmennou knihu Hanse Roslinga, kterou
stále, i když s vlastními drobnými výhradami, doporučuji. Je třeba vnímat
správně, co je to fakt, tedy pravda o skutečnosti.
Po
převratu společenského systému měli mnozí, řekněme prostší, lidé, zafixovánu, mimo
jiných předchozích vypěstovaných poslušností, taky tendenci věřit všemu
psanému, vyslovenému, viděnému, podle pradávné preambule „co je psáno, to je
dáno.“ Tím „psáno“ jsme chápali i „řečeno“ v rozhlase, viděno v televizi,
později i na internetu a jinde podle přesvědčení „to přeci musí být pravda, dnes
to hlásili, psali, bylo to na internetu…“ Rozumný člověk ale všemu, co kdo
vypustil ze své huby, napsal nebo jinak publikoval, nikdy nevěřil, nevěří a
věřit bez důkazu nebude. Už se příliš často přesvědčil o tom, jak se dají fakta…křivit,
ba i lámat.
Kde se ale
dobrat těch nepochybných? Dnes, kdy může kdekdo, zejména, a často anonymně,
publikovat různé, mnohdy slabomyslné, někdy i zlovolně cílené „zaručeně
pravdivé“, doslova žumpovní, pyramidově zasílané emaily a jinými kanály šířené zaručené,
potvrzené pravdy?
Ano,
topíme se v informačním přehlcení, přesto je hodně bdělých lidí, podle mě opravdu
velmi oprávněně, proti tendenci faktického zavádění střežení „skutečné pravdy“,
sdělované hlavně na internetu. Říkejme tomu bez pochyb a studu přímo cenzura,
to je mazání, a to i sebestupidnějších příspěvků, taktéž v případě, že jakýkoliv
z nich jednoznačně neporušuje zákon. Já věřím v soudnost příjemců informací, a
hlavně v postupné zvyšování úrovně této soudnosti (i když vlastně, kdo ví…).
Taková
praxe končívá stavem, který s nadsázkou popisuje pradávná anekdota:
V Moskvě
si někdy v osmdesátých letech koupil nějaký graždánin (občan)
v trafice noviny. Byly plné bílých fleků - cenzurovaných článků. Ihned tedy
po zjištění stavu se občan vrátil k prodavači noviny reklamovat slovy: „A kdě búkvy“ (písmena)? Lakonickou odpovědí mu bylo: „Začém búkvy? Vsjó jasno.“ Překládat
asi netřeba.
Tak,
abychom za čas takto nesurfovali mezi bílými stránkami na netu, kdy bude velký,
u nás EU, bratr, a na tom se tedy tvrdě pracuje, již plně funkční.
Uvedu
příklad oprávněné nedůvěry v toho, co je psané, související se současným celosvětovým „šlágrem“. Denně po otevření
internetu padne můj zrak na aktuálních výrazných pět čísel pod záhlavím
Koronavirus. Všechna jsou průběžná i v součtu, a určitě středem mé první
ranní pozornosti:
Potvrzené případy; Aktivní případy; Počet zotavených;
Právě v nemocnici; Úmrtí s nákazou.
Občas jsem se soustředil jen na poslední parametr,
předkládám ale pouze čísla, která jsem si pár dní pojistil v rámci právní
sebeobrany PrintScreeny, předchozí, asi i následující, jsou, a budou zřejmě
srovnatelná:
Datum |
Údaj MZd ČR |
Údaj na serverech S a A |
11. prosince |
54 |
109 |
12. prosince |
45 |
85 |
13. prosince |
43 |
74 |
14. prosince |
62 |
134 |
Nevím, zda
každodenní uvádění takovýchto senzacechtivých nadsázek přímo nenaplňuje § 357
šíření poplašné zprávy Trestního zákoníku. Cožpak každodenní výrazně
zobrazovaná, ale evidentně nepravdivá čísla, nemohou způsobovat vážné
znepokojení, alespoň části obyvatelstva, jak je v zákoně psáno, a to
zejména seniorů internetově gramotných, kterých nás dnes již není málo?
2. Vývoj
úmrtnosti v České republice.
Jisté je,
že úmrtnost v jakékoliv lokalitě na světě je proměnlivou funkcí v čase,
závislou na mnoha proměnných, na podmínkách, historické situaci a dalších faktorech.
Komplikované zjišťování těchto závislostí je součástí vědy zvané demografie, zde
si prostě všímám jen čísel a jejich trendů v čase.
Pokud se
týká čísel, pozitivně se mi vnímala ta, z nichž bylo možno tušit, jak se
v posledních letech stále zlepšují životní podmínky i zdravotní péče. Lidé
se nejen dožívají postupně vyššího věku, ale důležitější je určitě to, že se
zřejmě zvyšuje hranice našeho aktivního života. Kdo by za mého mládí, po
sedmdesátce a výměně kolenních kloubů, hrál tenis, nebo vesele lyžoval na
černých sjezdovkách?
Statistiky
vyprávějí rovněž o tom, že zejména za posledních asi 30 let se průměrný věk prudce
zvyšuje, přibližně o 2,5 měsíce ročně. Je to skvělé, ale nemá to nějaký strop? Cenou
za to, což je můj vlastní názor, je taky to, že stále žije (surovec by řekl „přežívá“)
více jedinců závislých na „údržbě“, pro které někdy ve finále život, jemně a kulantně
řečeno, už přestává být potěšením. Někteří o tom naštěstí už ani nevědí.
Humanismus
je samozřejmě taky zároveň založen na tom předpokladu, že se mladí dobře a
s láskou postarají o své seniory. Pokud ne, mohou zcela jistě čekat ještě horší
osud v době svých posledních let, měsíců a dnů.
3. Faktomluva
Takže nyní
samotná faktomluva II, založená na číslech a vyjádřená v grafech s mými
laickými stručnými komentáři, vše vychází z veřejně dostupných zdrojů Ministerstva
zdravotnictví ČR a Českého statistického úřadu:
Ministerstvo
zdravotnictví ČR: https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19/kumulativni-prehledy
Český
statistický úřad: https://www.czso.cz/csu/czso/obypz_cr
Ke grafům
snad jen tyto úvodní poznámky:
1. Všimněte
si, že ve vyšších věkových skupinách absolutní počet úmrtí plynule narůstá, to
asi holt proto, že nás seniorů je každým rokem více a více a nějak se to
kumuluje. U mladých ve skupinách až do 65 let tomu je obráceně, dílem určitě
lepší úrovní zdravotnictví, taky ale určitě proto, že mladí mají méně dětí (zato více
domácích mazlíčků jako pejsků, kočiček a jiných).
2. Tabulky
a grafy pro věk 0 až 45 let neuvádím, jsou k dispozici na webových
adresách, ale svědčí v podstatě jen o ojedinělých lidských tragédiích.
Poznámka: Trochu uštěpačně: Vidíme z toho grafu jarní vlnu zdůvodňující okamžitých 500 miliard sekyry do státního rozpočtu? Ale bez uštěpačnosti: Všichni byli tehdy zmatení „jako lesní včelky.“
Poznámka: Nezdá
se vám trend docela „nešokující“?
Poznámka:
Není tato věková skupina příliš široká?
Poznámka:
Sami zvažte, zda jde o šokující zlom.
Poznámka: Tady to vypadá opravdu „signifikantně.“ Virus má v tomto věku dobré podmínky. Proto vláda umožnila návštěvy domovů této věkové skupiny?
Poznámka: Ale opravdu to vypadá na významnou anomálii? Nepřidává se k tomu náraz do věkového stropu?
4. Jak
velkou skutečnou úmrtnost vlastně způsobuje COVID-19 (tedy opravdovou
smrtnost)?
Víme, jak
složitě, těžce a rozporuplně se takové údaje rodí. Mnohé tam figurují nějak
proto, že na chudáka v posledním tažení zaútočil ve fázi polymorbidity
navíc tento nový agens.
Naopak tam
nejsou uvedeni ti nešťastní jedinci, kteří jsou už téměř rok vystaveni
technicky děsivým podmínkám izolace, personál kolem vypadá jako ufoni ze scifi
filmů, často i tak řídký kontakt se zbytkem bližních, pokud ještě byl, na
dlouhou dobu mizí. Zbyteček chuti do života odchází, a ti nešťastníci
s ním. Jsou do matrik, a tím do statistik, jako konečná příčina smrti
v těchto smutných případech uvedeny taky trvalý stres, smutek
z osamění, vytržení z kořenů spojujících lidi se zbytkem života? Dnes
a denně potkávám chodce, procházející ztěžka po městě, kde žiji (dost
připomínající domov důchodců), ustrašeně se kolem sebe rozhlížející, kolem nich
v podstatě nikdo, ale ztěžka vydechující obsah svých zchátralých plic,
který by ty plíce měl každým výdechem čistit, ale musejí výdechy vracet přes
„náhubek“?
Kromě
úmrtnosti lidí v pokročilém věku, existují i lidské tragédie a ekonomické
škody, které nevyčíslí nikdo. Ty snad bude možno odhadnout, a téměř vyčíslit až
z propadu hospodářství, ale i nepřímo, ze zmatených a většinou (!) škodlivých
manévrů odpovědných řídicích složek naší společnosti, jako byl odklad
neurgentní péče a podobné direktivy.
Prosím o
pozornost tomuto grafu:
Poznámka:
Bude mít někdo z této diference těžké svědomí?
Ještě si dovolím prezentovat graf Ministerstva zdravotnictví ze dne 15.12.2020:
https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19/kumulativni-prehledy
No, nejsou
to samé pozitivní zprávy?
Dovolím si
kacířskou myšlenku: Co tak toho zmateného vrtěti PSEM zanechat, dodržovat zvýšenou
hygienu, adekvátní obdobným respiračním epidemiím, a zároveň intenzivně bránit
ty ohrožené, následně spolehlivou, certifikovanou vakcínou, očkovat? Vše jako
obvykle předtím? Moc se omlouvám za soukromý názor, ale snad mám na něj právo.
Ještě malý
dovětek na závěr:
Japonsko
zasáhla vlna sebevražd. Na Japonky dopadla bída koronaviru. Zde
si můžete o tom počíst.
Ale
v tomto případě nevím, jestli se jedná o faktomluvu, třeba jde o hoax.
Komentáře
Okomentovat